Intel Penryn
45nm znamená více a levněji
Na úplný začátek bych rád uvedl zdroj našich informací. Jistě si ještě pamatujete na náš velmi úspěšný článek o výrobě základních desek v továrně Gigabyte - zde. Náš tehdejší zdroj ZoLkOrN z Thajska, nás nyní opět potěšil a podělil se s námi o skutečné naměřené hodnoty dosud nevydaných nových procesorů firmy Intel s jádrem "Penryn". S jeho svolením vám proto první výsledky můžeme nyní nabídnout i my. I přesto že se jedná o relativně důvěryhodný zdroj, není možné před oficiálním uvedením dělat konečné závěry. Berte proto tento test jako "preview" a "spekulativní hodnocení" (tedy takové kvalifikované "jak to asi bude") před oficiálním testem, který proběhne až k datu vydání těchto čipů.
V následující kapitole se podíváme na hlavní rozdíly, které budou 45nm čipy odlišovat od stávajících procesorů Intel Core 2.
Jak se "peče" procesor...
Nejpodstatnější je kompletně přepracovaná technologie výroby, která je proti stávajícím postupům sice složitější ale dovoluje dosáhnout lepších finálních výsledků, tj. menších a úspornějších čipů.
Waffer s 45nm procesory rodiny "Penryn"
Možná by mnohé napadlo, že přechod ze 65nm na 45nm technologický postup spočívá jen ve "zmenšení" stávajících tranzistorů a postupů. Není to však v žádném případě pravda, skutečnost je mnohem složitější. Pojďme si tedy v zjednodušené formě říci, v čem hlavní změny spočívají.
Co přinesou procesory rodiny Penryn?
Poznámka: Zatímco současné čipy Core 2 Duo a Core 2 Quad patří do široce pojaté rodiny "Conroe", nové čipy patří do dlouhou dobu vyvíjené rodiny nazývané "Penryn". Nenechejte se zmást konkrétními kódovými označeními jednotlivých čipů: první dvoujádrové (dual-core) procesory rodiny Penryn tedy budou známé jako "Wolfdale", zatímco čtyřjádra (quad-core) se představí v podobách "Yorkfield" nebo "Kentsfield".
Změny ve struktuře čipu
Základní funkcí tranzistorů v moderních procesorech je "elektrický ventil" fungující jako spínač se dvěma stavy - otevřeným a zavřeným. Pokud je tranzistor otevřený, proud teče z jedné elektrody na druhou, pokud je ale ve stavu zavřeném žádný proud by neměl téci. To je ovšem pouze ideální stav, kterého v praxi nelze dosáhnout. Klíčová je tedy co nejnižší hodnota protékajícího proudu v zavřeném stavu.
Podstatnými funkčními částmi polovodičového tranzistoru NMOS / PMOS jsou: řídicí elektroda (Gate electrode - Polysilicon gate) a dielektrikum (Gate dielectric - SiO2 gate oxide). Právě obě tyto "součásti" jsou v 45nm procesu kompletně přepracovány a změněny. Stálým zmenšováním tranzistorů se totiž vrstva dielektrika neustále zužuje - ta je však i v současném 65nm procesu už na hranici svých elektrických vlastností a dalším ztenčením by již přestala plnit svou funkci. Musela tedy přijít změna a to změna komplexní.
Obrázek ukazuje schématické srovnání starého a nového tranzistoru,
(napravo vidíte nahrazení stávajících vrstev novými).
Prvním krokem bylo nahrazení polysilikonové elektrody (Polysilicon gate) - ta totiž v současné podobě nedokáže plně regulovat protékající proud, který uniká "kolem" a tím se zvyšují ztráty energie. Nahrazena byla kovovou elektrodou (Metal gate), která je v regulaci proudu a hlavně omezení ztrát mnohem efektivnější. Druhým krokem je náhrada dielektrika novým materiálem (High-k) s opravdu vysokou hodnotou schopnosti zadržet nežádoucí průtok proudu. Touto progresivní změnou v procesu bylo dosaženo úspory v napájecích nárocích čipů a hlavně nám tato technologie vůbec dovoluje 45nm procesory vůbec uvést. Bohužel při dalším zmenšování už ani tato koncepce tranzistorů nebude dostatečná a s 32nm procesem bude muset přijít ještě jiné řešení.
Hlavními (praktickými i teoretickými) výhodami 45nm technologie, proti 65nm, jsou:
- Dvakrát vyšší "plošná" hustota tranzistorů (teoretický počet tranzistorů na mm² čipu),
- Snížení energetické náročnosti spínání až o 30 procent,
- Až o 20 procent rychlejší spínání tranzistorů,
- Až 5x nižší ztráty způsobené nežádoucími úniky proudu na elektrodě,
- Až 10x vyšší schopnost nových materiálů dielektrika zadržet úniky proudu,
- Vyšší počet čipů na polovodičovém kotouči (tzn. wafferu),
- To by se ve finále mělo promítnout do nižších cen čipů jako takových...
Vyšší hustota tranzistorů umožňuje dvě zásadní věci. Za prvé nám umožní na současnou plochu čipu "vměstnat" mnohem více prvků a nebo při zachování stejného počtu tranzistorů radikálně zmenšit celý čip.
Poznámka: pokud se podíváte na následující obrázky zjistíte, že Intel se rozhodl kráčet spíše první cestou - plocha čipu zůstává přibližně stejná (nebo jen mírně menší), avšak počet tranzistorů rychle roste. To je logické, existuje zde silný zájem prodávat dražší výkonné čipy a nikoliv levné čipy se schopnostmi současné generace.
Srovnání současných čtyřjádrových procesorů ilustruje obrázek nahoře. Jádro "Penryn" ač obsahuje o 150 milionů tranzistorů více než "Conroe" je plochou mírně menší (i přesto že má více L2 cache). Dobré je i vidět srovnání s jádrem procesorů AMD s architekturou K10 - to má ještě méně tranzistorů než "Conroe" ale je ze všech čipů svou plochou největší.
Jádro 65nm "Conroe" - dvoujádro
Jádro 45nm "Penryn" - dvoujádro
Klíčovou vlastnosti je ale nižší spotřeba - ta je cca o třetinu nižší, než je tomu procesorů Core 2 na bázi stávajícího výrobního procesu. Na spotřebu a energetickou efektivitu se hledí dnes především - k čemu je nám gigantický výkon s obrovskou spotřebou? V domácích podmínkách se dá vyšší spotřeba mnohdy ještě "překousnout", ale představte si místnost se stovkou serverů, tam už každý ušetřený Watt znamená podstatné snížení nákladů na provoz.
Spotřeba 45nm proti 65nm
Stávající dvoujádra si v hodnotě "TDP" (Thermal Design Power) moc nepomohou, ta je pro 65nm i 45nm stejná - a to 65W. Jak ale ukazuje obrázek, u čtyřjádrových čipů nás čeká podstatnější posun dolů. Na první pohled se snížení o 10W (105W proti 95W) nezdá nijak výrazné, ale opak je pravdou - nové 45nm čtyřjádra totiž budou mít podstatně vyšší pracovní frekvence a to poměr výkon na watt zvýší o desítky procent. Ptáte jak je možné, když 45nm procesory mají mít podstatně nižší spotřebu, je jejich TDP shodné s předchozí 65nm generací? Odpověď tkví ve velikosti L2 cache, nové 45nm procesory ji mají podstatně větší.
Poj'dme se podívat co s příchodem 45nm procesorů na trh nás skutečně čeká.
Intel Core 2 Quad QX9650 a ti další
Kromě změny výrobního procesu a lepších elektrických vlastností nová generace procesorů rodiny Intel Core 2 přináší i některá zlepšení v architektuře čipů. Jedná se sice většinou o změny "kosmetického rázu" ale ve výsledném výkonu se v určitých aplikacích výkonově projeví.
Než se podíváme na samotnou architekturu, pojďme si na úvod říci "pozadí" uvedení a dosud známá fakta. Uvedení procesorů s jádrem "Penryn" proběhne oficiálně 12. listopadu tohoto roku. Jako první bude dostupný na trhu čtyřjádrový model tikající na frekvenci 3.0GHz s označením QX9650. Půjde o čip s odemčeným násobičem série "Extreme" a jeho cena bude také extrémní.
Po něm bude v druhé vlně následovat další pětice procesorů, na jejich parametry a ceny se podíváme později.
S desktopovými čipy uvede Intel zároveň i první serverové procesory Xeon postavené na stejné architektuře. Příští rok se potom dočkáme kompletní obměny všech stávajících procesorů všech cenových tříd - nakonec bude uvedeno patnáct 45nm čipů.
Poznámka: čtyřjádrové procesory Penryn obsahují neuvěřitelných 820 milionů tranzistorů. Téměř 70 procent plochy jádra zabírají paměti cache. Plocha jedné dvojice jader zabírá 107mm čtverečních mm, čtyřjádra samozřejmě obsadí dvojnásobnou plochu. Pokud bychom se podívali na 45nm čip a srovnali velikost s 65nm, pak je novinka o 25 procent menší - i přes větší paměť cache.
Změny v architektuře
Hlavní zlepšení se projevuje v několika oblastech, na každou z nich se zaměříme samostatně. Musím však podotknout - že jádro Penryn se od současných procesorů Intel Core 2, co se týče základní architektury, liší velmi málo. Intel se v minulosti s "revolučním" Pentiem 4 spálil dostatečně a dnes proto evidentně vsadil na opatrně rozvíjení úspěšného konceptu "Core 2".
Radix-16
První novinka patří do skupiny optimalizace a zvyšování výkonu výpočetních operací. Zrychlením taktu jednotky "divideru" a její optimalizací dochází k rapidnímu nárůstu výkonu v této oblasti. Zrychlení 4 bity za cyklus proti stávajícím 2 bitům je dosaženo právě dvounásobnou rychlostí této jednotky. Intel tuto novinku nazývá Radix-16. Zlepšení by mělo nastat ve všech operacích s FP (floating-point) jednotkou. Graf v propagačním materiálu ukazuje očekávaný nárůst, který je v určitých operacích vskutku vysoký.
Lepší virtualizace
Další položkou první skupiny zlepšení je optimalizace při práci ve virtuálních systémech. Hardwarová podpora virtualizace přináší proti softwarové jasné výhody. Pokud máme virtualizaci podporovanou přímo hardwarem může hlavní systém i ten virtuální využívat všechny zdroje už ve vrstvě "Ring 0" a nepotřebuje překladač, což značně zvyšuje výkon ve virtuálním systému a nezatěžuje tolik procesor a hlavní systém. V případě procesorů "Penryn" dokázal Intel zvýšit počet operací ve virtuálním systému až o 25 - 75 procent. Jak se to projeví v praxi, si ještě musíme počkat.
Větší L2 cache
"Na první pohled" viditelným rozdílem (který jsem už několikrát zmínil) je větší L2 cache. Obecně větší cache přinese výrazný nárůst výkonu jen v určitých aplikacích, přesto se pozitivně projeví, i když v menší míře, téměř všude. Čím větší a rychlejší cache máme, tím je reakce procesoru a tím i odezva v aplikacích rychlejší.
V případě nových procesorů se zvětšila velikost L2 cache o 50 procent, ze 4MB na 6MB pro dvoujádrové čipy Core2 Duo a ze 8MB na 12MB u čtyřjader Core 2 Quad. Jak se větší cache projeví v reálných testech si budete muset počkat do další kapitoly.
Poznámka: spolu s cache souvisí i zlepšení Smart Memory Access - tato již dlouho používaná technologie zde také doznala nových vylepšení a vyšší efektivity.
Vyšší takty sběrnice FSB
Procesory s 45nm jádrem "Penryn" by měly díky novým vlastnostem dokázat při stejné spotřebě pracovat na mnohem vyšších taktech. Napájecí napětí nových čipů je sníženo z 1.35V na 1.20V spolu s rychlejší sběrnicí FSB.
První modely budou ještě pracovat s taktem sběrnice FSB 1333MHz (333MHz), další čipy uvedené později ale budou již pracovat s 1600MHz (400MHz). Bez navýšení napětí bude zřejmě možné dosahovat i taktů výrazně nad 3GHz, protože příští high-end čtyřjádrový čip bude taktován na 3.2GHz (8x400MHz) - tohoto čipu se dočkáme již na jaře.
Poznámka: vyšší takt sběrnice FSB bude mít výrazný vliv na propustnost systému a hlavně na rychlost komunikace procesoru s pamětí (propustnost paměti je na FSB u procesorů Intel tradičně velmi závislá).
Instrukční sada SSE4
Do nových procesorů byla implementována nová sada SIMD instrukcí "Extension 4". Těmito novými instrukcemi se rozšiřuje řada stávajících 64-bitových a přináší rozšířením nové schopnosti do stávající architektury. SSE4.1 spolu s novým Super Shuffle Enginem (o něm až za chvíli) v určitých operacích masivně zvedají výkon. Hlavně se to projeví v práci s videem (jak ukáží reálné testy, nejvíce u DivX), kde bude výkon až 1,5x vyšší. Dále zpracování fotografií a práce s multimédii by měla zažít znatelné navýšení stávajících výsledků.
Super Shuffle Engine
Poznámka: Super Shuffle Engine vylepšuje i provádění stávajících instrukcí SSE (s instrukční sadou SSE 4 to přímo nesouvisí).
Tím že do nových procesorů výrobce přidal plně 128-bitovou "shuffle" jednotku dokáží nyní tyto čipy zpracovat některé SSE instrukce za jeden cyklus. To radikálně zvýší výkon v programech, které s touto jednotkou dokáží pracovat. Hlavně se to projeví v archivaci a dearchivaci dat, práci s obrázky a videem, včetně náročných výpočetních operací.
Penryn v noteboocích
Deep Power Down Technologie
Nový šetřící režim se týká pouze mobilních verzí procesorů, ty dostaly do vínku úspornou technologii C6. Jak ukazuje informační obrázek, během nečinnosti je nejen snížené napětí čipu, ale zcela vypnutá paměť cache obou úrovní. To sice nepatrně prodlužuje čas ke kompletnímu "probuzení" počítače, ale opravdu výrazně prodlouží pohotovostní výdrž na baterie.
Intel Dynamic Acceleration Technologie
Poslední novinka je určená také hlavně pro čipy v noteboocích. Jde o to, že v situaci kdy aplikace není schopná těžit z výkonu dvou jader, systém jedno jádro "uspí" v režimu C3 a přidá napětí a zvedne výkon prvního funkčního jádra (Turbo Bin). Tím se sníží spotřeba - jediné jádro sice "jede" nad svou obvyklou mez, ale druhé nespotřebovává téměř nic. I tato technologie může v určitých základních aplikacích uspořit množství potřebné energie.
Marketingový předvolební guláš
Poslední obrázek přehledu nových technologií a změn v architektuře obsahuje předpověď Intelu týkající se nárůstů výkonu ve spektru hlavních aplikačních využití. Jak jsem již řekl dříve, hlavní navýšení výkonu se očekává v práci s multimédii (SSE - obrázky, enkódování videa). Další zhodnocení se předpokládá v práci s náročnými 3D aplikacemi ale také v moderních hrách.
Nutno ale připomenout že graf, na který se díváte, zahrnuje do výsledků všechny výhody nových 45nm procesorů a to včetně rychlejší sběrnice FSB 1600MHz! Proto s prvními revizemi s taktem sběrnice FSB 1333MHz se nemusí rozdíly ukázat tak markantně.
První dostupné modely
Tento rok se reálně dočkáme skutečně jen nejdražšího modelu (vlajkové lodi). Při nynější nízké ceně dolaru bude jeho cena stejně kolem 20 000Kč, což při uvedení dřívějších nejvyšších modelů bylo dlouhá léta nemyslitelné. Všechny ostatní modely budou k dispozici až začátkem příštího roku a budou přicházet do obchodů postupně a bez dalších oznámení. To se týká jak dvoujádrových tak i čtyřjádrových čipů.
Pokud se ukáže, že bude sběrnice u těchto modulů skutečně 1333MHz, musí mít několik procesorů "půlkový" násobič - čímž Intel opět kopíruje AMD. Osobně si ale troufnu tvrdit, že žádný takový procesor se neobjeví a budoucí čipy v tabulce budou již vybavené sběrnicí 1600MHz a takty se mírně změní. To je ale pouze domněnka, a na její potvrzení nebo vyvrácení si budeme muset ještě několik měsíců počkat. Ceny všech nových modulů budou zpočátku srovnatelné se současnými, a uvidíme, jestli s nimi nějak znatelně zahýbe příchod K10 od konkurence.
První přetaktování 45nm
Procesor, který měl náš zdroj (ZoLkOrN) k dispozici je jaksi mimo tabulku budoucích modelů. Jednalo se totiž o prvotní vzorek, který nedosahoval základní frekvencí ani na nejnižší model oné tabulky. Jeho takt byl 2.33GHz a jednalo se o dvoujádrový čip s jádrem "Wolfdale". Jeho přetaktování ale nebyl v žádném případě problém a výsledná frekvence je moc pěkná, o tom ale až za chvíli.
Testovací systém
Procesory byly testovány na běžném počítači s kompatibilní základní deskou. Dnes veškeré základní desky od čipové sady Intel P965 Express a výše podporují po upgradu BIOSu nové 45nm procesory, nemusíte se tedy upgradu bát (ale ujistěte se, že používáte poslední možný BIOS).
Pro dnešní test byla použita deska Asus P5K-E Deluxe, 2GB (2x1GB) paměti DDR2-800 a grafická karta nVidia GeForce 8800GTX. Procesory byly použité pouze dva dvoj-jádrové - Core 2 Duo E6850 se sníženou frekvencí na 2330MHz (7x333MHz) a "ES sample" na stejném taktu 2330MHz ale ve 45nm verzi (jádro Wolfdale).
Nastavení systému pro všechny testy bylo tedy: Takt všech procesorů v testu 2330MHz (7x333MHz), paměti v režimu Dual-channel s časováním 15-5-5-5 na frekvenci 800MHz, takt sběrnice byl ve všech případech 333MHz a grafická karta byla na základních frekvencích. Ovladače byly použity poslední verze a testovací systém byl Windows XP Pro.
Testovací software
Testovací programů bylo velké množství a jsou zastoupené veškeré možné hry, a testy - aby byly výsledky opravdu porovnatelné. Bylo testováno v tomto softwaru: 3Dmark06, PCmark05, SuperPi, Windows Media Encoder, Adobe Photoshop, Cinebench, MP3 Lame, DivX enkódování, Nero Recode, WinRAR, 3D Studio Max, hry Prey, F.E.A.R., S.T.A.L.K.E.R., Lost Planet, Half Life 2 Episode One, Bioshock.
Přetaktování
Přetaktování je silnou stránkou procesorů Core 2, a u těchto nových čipů to nebude jiné (i když větší cache může být někdy pro přetaktování brzdou). Než se ale podíváme na možnosti těchto čipů musíme si uvědomit že celý tento článek je postaven na velmi ranném čipu, a ještě v "ES" verzi která bude k přetaktování určitě zcela jiná než finální prodejní verze. Berte tuto část jen jako zajímavost - nelze podle těchto výsledků finálně usuzovat reálné možnosti příštích čipů, získáme jen jistou orientační představu.
Testované dvoujádro, údajně bez navýšení napětí (to bylo 1.2V), bylo schopné udržet se v programu Orthos i při frekvenci 3500MHz! Další zvyšování již dělalo desce problém, a proto se finální frekvence přehoupla přes 3500MHz jen nepatrně. Ovšem přetaktování o 1200MHz bez navýšení napětí, a tím při zachování velmi nízkých teplot, je opravdu "nářez". S čtyřjádrovým čipem se jiný kolega dostal také na krásné hodnoty, kdy čip bez potíží zvládl bez navýšení napětí takty kolem 3300MHz, v dalším postupu opět bránila desky a ne procesor.
Na některých stránkách, kde měli k dispozici již finální Core 2 Quad QX9650 kdy se podařilo s vyšším násobičem donutit čip pracovat s vodním chlazením i na taktu kolem 4GHz - i v tomto případě bez výrazného zvyšování napětí. Jak si ale povedou prodejní verze si musíme všichni počkat ještě několik měsíců.
Testy a závěr
Dnešní testy budou kvůli přehlednosti (a hlavně kvůli tomu, že jsme je neprováděli sami) pouze formou tabulky. V tabulce najdete výsledky všech testů, kde v posledním sloupci spočítáme procentuální rozdíl mezi oběma generacemi procesorů. Výsledek poté shrneme na konci této kapitoly.
Dvoujádra Wolfdale (45nm) proti Conroe (65nm)
Pokud se podíváme na tabulku výsledků, pak je na první pohled zřejmé, že ve všech testech je nový procesor nepatrně rychlejší než jeho starší kolega. V některých testech je rozdíl větší, někde nižší ale nárůst je prostě všude.
Enkódování videa, audia a komprimace - Při převodu do videa v WMV HD formátu nebo H.264, MPEG2 jsou výsledky lepší jen o několik málo procent, ale každá vteřina se zde počítá. Masivní nárůst je pouze u kodeku DivX 6.6, který masivně využívá právě SSE4 instrukce (kvalita výsledného videa je ale diskutabilní), pokud chceme nejvyšší možnou kvalitu musíme využít 128-bitové enkódování a převod bez optimalizací pro určitou SIMD sadu. U komprimace v programu WinRAR je zlepšení v řádu několika procent, což se ovšem čekalo. Několikaprocentní zlepšení je i u komprese MP3 audia, takže ani v tomto směru nové 45nm procesory nezklamaly.
Aplikační výkon, multimédia a 3D renderování - Ve výkonových testech výpočetního výkonu jsou opět nové procesory jasně lepší. Výkon reprezentovaný testovacími programy PCmark a 3Dmark jasně ukazují dominanci nových čipů, i když rozdíly jsou malé. Práce s fotografiemi v programu Adobe Photoshop také vykazuje jisté zlepšení, stejně jako profesionální 3D aplikace nebo benchmarky.
Herní výkon - Testováno bylo ve vysokém rozlišení, a proto jsou výsledky téměř vyrovnané, přesto se nové 45nm čipy ukázaly ve skvělém světle a i ve hrách jsou jasným přínosem. V mnoha případech jsou spíše výsledky v rámci chyb měření, ale jsou i hry kde je výkon znatelně vyšší (HL2, FEAR).
Shrnutí výkonu - Pokud jen matematicky sečteme procentuální rozdíl a vydělíme jej počtem testů dostaneme, že nové procesory jsou "lepší o 5,6%". Tento výsledek není možné ale generalizovat, protože navýšení výkonu je někde vyšší a někde prakticky žádné. Pokud ale chceme jednoduše výsledek zhodnotit, můžeme se k tomuto zjednodušení uchýlit a vy nám to jistě prominete. Na konečný verdikt si ale počkáme až na uvedení prodejních verzí procesorů.
Spotřeba, hodnocení a závěr ...
Ještě před úplným závěrem dnešního krátkého "Preview" se pojďme podívat na testovaný systém po stránce reálné spotřeby. Podle našeho zdroje je v zátěži při napětí 1.2V celková spotřeba počítače až o 30 wattů nižší než u 65nm procesoru (na stejných frekvencích) s napájecím napětím 1.35V. V klidovém stavu, když jsou všechny šetřící technologie vypnuté je mezi oběma systémy rozdíl jen asi 15 wattů. Pokud se podle této informace pokusíme odhadnout spotřebu čtyřjádrových čipů, myslím že bude minimálně o 50 wattů nižší proti stávajícím a to je jistě skvělá zpráva.
Pokud si mohu podle tohoto prvního pohledu na architekturu, a i následný výkon troufnout zhodnotit nové 45nm čipy, pak mi nezbývá než říci: bravo! Efektivnější výroba a výkonná a přesto úspornější architektura znamená obrat k lepšímu - úlevu našim zdrojům a v mnoha případech výrazně zasáhne do účtu za elektřinu. Pokročilá vylepšení a zdokonalení stávajících technologií přináší skutečně malý výkon navíc - a to je velmi důležitý fakt. Jestli budou dodrženy i nastíněné ceny čipů, bude zde skutečný důvod upgradovat, až se naskytne vhodná možnost. Pokud se při vydání nových čipů všechny vlastnosti a výkon potvrdí, přibude konkurenci jistě další vráska na čele. P.S. Doufám, že budeme moci nové procesory AMD K10 brzy s 45nm čipy Intelu porovnat v reálu.
Jiří Kwolek: Na novém počinu Inlelu není zatím příliš co kritizovat - tedy až na to, že jako obvykle sliby předčí mnohem skromnější realitu. Na nových procesorech je vidět, že Intel postupuje strategicky a nabízí "o něco více za (v budoucnu) stejné ceny". Plánovači Intelu si pohlídali klíčové věci jako: výkon, kompatibilitu a spotřebu energie - přičemž nový výrobní proces může ještě přinést zlevnění výroby procesorových jader. A právě tento úspěšný postup je pro trh potenciálně velkým nebezpečím - ohrožuje totiž AMD, které dlouhá léta drželo Intel "na uzdě". Pokud se tato "brzda" Intelu oslabí, může se stát, že se se snižováním cen nebudeme setkávat už tak často, jak bychom si přáli. A to by byla věčná škoda...
P.S. Podívejte se na dnešní anketu (8.10.) - já už asi vím na co kliknu...
Výhody a nevýhody
Výhody - Nižší spotřeba, nižší pracovní teploty, vyšší výkon ve všech aplikacích, větší cache L2, zdokonalená architektura, použitelnost s většinou moderních základních desek, cena posléze stejná jako stojí dnešní modely.
Nevýhody - Zpočátku špatná dostupnost, výkon ještě není potvrzen komplexními testy, vyšší cena při uvedení, některé desky nemusí s těmito procesory fungovat.
pctuning.cz